pátek 20. září 2013

Nadměrné užívání spoluvlastnického podílu k věci

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.7.2013, sp. zn. 22 Cdo 1645/2013

Nejvyšší soud ČR řešil spor dvou spoluvlastníků domu s rovnocennými spoluvlastnickými podíly, když dům fakticky užíval pouze jeden ze spoluvlastníků a druhému odepřel do domu přístup bez jeho souhlasu. Spoluvlastník, který nemohl dům užívat, se tak u soudu domáhal po užívajícím spoluvlastníkovi peněžité náhrady za to, že dům nemůže užívat. Nejvyšší soud zkoumal, zda se v takovém případě jedná o bezdůvodné obohacení nebo nárok z jiného právního titulu.

Nejvyšší soud vycházel z následujících úvah, při kterých odlišil, zda spoluvlastník užívá sám celou věc na základě právního důvodu, nebo bezdůvodně. V prvním případě právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu. Podle mohou spoluvlastníci (dohodou nebo většinovým rozhodnutím) nebo soud o hospodaření se společnou věcí rozhodnout podle § 139 odst. 2 obč. zák. tak, že některého ze spoluvlastníků z fyzického užívání věci zcela nebo zčásti vyloučí; v takovém případě logicky užívá některý ze spoluvlastníků věc nad rámec jeho podílu. Jde však o omezení práva dovolené zákonem, za které z užívání zcela či z části vyloučenému spoluvlastníkovi náleží náhrada ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy. Spoluvlastník užívající věc nad rámec svého podílu v tomto případě neužívá věc bez právního důvodu, a proto jejím užíváním nemůže získat bezdůvodné obohacení.

Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah tohoto užívacího práva ke společné věci nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada. Jde o náhradu za omezení spoluvlastnického práva.

Jiná situace nastane v druhém případě, užívá-li spoluvlastník věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu). Pouze spoluvlastníci vůči sobě navzájem mohou z takto nastoleného vztahu vyvozovat nároky a případně se domáhat jiné úpravy užívání věci. Samotné spoluvlastnické právo však není právním důvodem užívání věci v jakémkoliv rozsahu; je jen důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu.

Z „vlastnictví“ podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu. Jinak řečeno, to, že spoluvlastník je (v rámci svého podílu) oprávněn užívat celou věc, ještě neznamená, že ji může „bez dalšího“ užívat nad rámec podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený tímto užíváním považuje judikatura za obohacení získané bez právního důvodu (bezdůvodné obohacení).