sobota 27. července 2013

Výhody mediace oproti soudnímu řízení

Mediace je nákladově efektivní a rychlé mimosoudní řešení sporů v civilních, obchodních, patentových a známkových věcech. Jde o řízení, které je přizpůsobeno potřebám stran sporu a v plné míře respektuje jejich soukromí. Je prokázáno, že mediační dohody jsou obvykle dobrovolně dodržovány a mezi stranami je zachován přátelský a udržitelný civilní nebo obchodní vztah. To vše je obvykle v běžném soudním řízení nedosažitelné.
Mediace Soudní řízení
  • Mediace je oproti soudnímu řízení časově podstatně rychlejší. Průměrná délka mediace při modelovém sporu o 100.000 Kč činí v ČR 75 dní (při průměru EU 87 dní).
  • Finanční náklady na mediaci jsou oproti soudnímu řízení třetinové. Náklady u modelového sporu o 100.000 Kč jsou 11.500 Kč, tedy 11,5% hodnoty sporu.
  • Mediace poskytuje trvalé řešení sporů, neboť uspokojuje trvalé zájmy všech jejích účastníků, nikoliv pouhé pozice stran sporu.
  • Mediace probíhá za zavřenými dveřmi a je tedy vhodná zejména pro obchodníky, kteří nechtějí podstoupit soudní řízení, při kterém by mohly být mnohé cenné informace vyzrazeny konkurenci či veřejnosti. Mediace je také vhodná k trvalému řešení rodinných sporů ve kterých je zachováno soukromí účastníků v osobních a rodinných věcech.
  • Soudní řízení při modelovém sporu o 100.000 Kč trvá v ČR 1.280 dní (průměr EU je 697 dní). To je 17x delší doba trvání sporu než u mediace.
  • Finanční náklady u modelového sporu o 100.000 Kč dosahují v případě soudního řízení v ČR v průměru 35.000 Kč, tedy 35% hodnoty sporu.
  • V soudní řízení jde pouze o věcné vyřešení dílčích problémů (vyřešíme spor o předmětnou věc, ale konflikt může zůstat nevyřešen). To platí jak pro spory v obchodních věcech, tak i v rodinných věcech.
  • Soudní řízení je zásadně veřejné a může tak významně poškodit těžce budované dobré jméno právnických i fyzických osob před veřejností v probíhajícím sporu před soudem.
Více o mediacích a o možnosti bezplatné konzultace na http://www.karabec.cz/mediace/.

pátek 26. července 2013

Okamžik účinků výpovědi z nájmu bytu

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2734/2012

Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou, kdy nastává účinek výpovědi z nájmu bytu. Soud byl veden následujícími úvahami. Výpověď z nájmu bytu je jednostranným hmotněprávním úkonem, který činí pronajímatel, a který je adresován nájemci. Judikatura i právní teorie se ustálila v právním názoru, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (§ 45 odst. 1 obč zák.).

Slovním spojením „dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením zásilky, obsahující projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit.

Je-li výpověď doručována prostřednictvím držitele poštovní licence adresátovi v místě, kde se zdržuje, má tak objektivní příležitost seznámit se s jeho obsahem a nemůže být právně významné, zda tak (ne)učinil; nerozhodné jsou i subjektivní důvody, které jej k tomu vedly. Nájemce měl na základě oznámení pošty objektivně možnost vyzvednout si uloženou zásilku obsahující výpověď z nájmu bytu a seznámit se s jejím obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět jako nevyzvednutá. V takovém případě nastaly hmotněprávní účinky výpovědi v okamžiku, kdy i přes oznámení o uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky (a tudíž i s výpovědí z nájmu bytu) nevyužil.

Nejvyšší soud tedy uzavřel, že hmotněprávní úkon je třeba považovat za doručený okamžikem, kdy se adresát tohoto úkonu měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát „ochoten“ se s úkonem seznámit (vyzvednout si zásilku, seznámit se s jejím obsahem).

pátek 12. července 2013

Konec anonymních akcií

Dne 30.6.2013 nabyl účinnosti zákon č.  134/2013 Sb.,  o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností. Nejdůležitější změnu, kterou nový zákon přináší, je zrušení toliko kontroverzních a v médiích probíraných tzv. anonymních akcií.

Zcela nový zákon zajistí zrušení anonymních akcií tím, že 1.1.2014 se veškeré listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, změní na listinné akcie na jméno. Automatický zápis proběhne pouze, pokud firma do té doby akcie nezapíše do centrálního depozitáře, nebo je neuloží v listinné podobě u banky. Akcionáři musí své akcie na majitele vyměnit za listinné akcie na jméno nejpozději do 30.6.2014. Pokud tak neučiní, ztratí tímto dnem veškerá práva, která se k akciím vážou, a to do doby než splní povinnost výměny akcií danou zákonem. Do stejného data, tedy do 30.6.2014, musí představenstva společností uvést do souladu s novým zákonem své stanovy.

Výsledkem bude, že zapsání akcií do centrálního depozitáře, jejich uložení v listinné podobě u bank nebo výměna za listinné akcie na jméno zajistí identifikaci vlastníka. To budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací. Současně se zavádí povinnost akcionářů držících listinné akcie na jméno zavést si pro účely výplaty dividendy účet u banky, který bude povinnou náležitostí seznamu akcionářů.

Zákon nabyl účinnosti dne 30.6.2013