pátek 14. června 2013

Novela spotřebitelského úvěru

Dne 25.2. nabyla účinnosti novela zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Tato novela výrazným způsobem posiluje pozici spotřebitele a má za cíl zamezit praktiky podobající se lichvě, které se často při poskytování spotřebitelského úvěru vyskytují.

Novela obsahuje tyto významné změny:

  • odpovědné úvěrování – věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud bude po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, požadavek "odborné péče" znamená, že věřitel má jednat jako profesionál v příslušné oblasti (který má vědět, co vše je nutné zohlednit), a když tak nejedná, porušuje zákon 
  • směnky a šeky – směnku ani šek již není možné použít ke splacení nebo zajištění splacení spotřebitelského úvěru, přičemž věřitel a zprostředkovatel odpovídají společně a nerozdílně spotřebiteli za škodu způsobenou porušením této povinnosti, zabrání se tím existujícím neférový praktikám spočívajícím ve vyplňování bianco směnek v rozporu s tím, co bylo mezi stranami dohodnuto
  • zajištění pohledávky – zajištění spotřebitelského úvěru nemůže být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky 
  • telefonní čísla – při nabízení, sjednávání nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové nebo multimediální zprávy nelze použít telefonní číslo pro přístup ke službám s vyjádřenou cenou (při komunikaci se zákazníkem v souvislosti se spotřebitelskými úvěry tak není možné využívat linky 900, 906 apod.) 
  • zprostředkování spotřebitelského úvěru: 
    • smlouva o zprostředkování spotřebitelského úvěru musí být uzavřena písemně a musí obsahovat informaci o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy 
    • spotřebitel může od smlouvy o zprostředkování odstoupit bez uvedení důvodů ve lhůtě 14 dní od jejího uzavření, pokud do té doby nedojde na jejím základě k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž odstoupením od smlouvy z prostředkování se smlouva od počátku ruší 
    • smlouva o zprostředkování musí obsahovat ujednání o odměně zprostředkovatele, kterou platí spotřebitel
    • před tím, než zprostředkovatel bude mít vůči spotřebiteli nárok na zaplacení odměny za zprostředkování, musí předložit spotřebiteli vyrozumění o výsledku své zprostředkovatelské činnosti 
  • sankce – při porušení výše uvedených povinností může orgán uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. V případě porušení shora uvedených povinností bude mít spotřebitel také možnost domáhat se svých práv u finančního arbitra. 

Od 1. 1. 2014 pak bude ještě platit podmínka, že velikost písma v obchodních podmínkách k úvěrové smlouvě nesmí být menší, než je písmo ve smlouvě.

pátek 7. června 2013

Nepřípustnost obtěžování pohledem

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 22 Cdo 583/2011

Občanskoprávní a obchodněprávní kolegium Nejvyššího soudu schválilo stanovisko soudu k otázce narušování soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti. Stanovisko vychází z rozhodnutí jednoho ze senátů soudu z října 2012. Podle § 127 odst. 1 obč. zák. se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv (tzv. imise). Soud dovodil, že imise mohou být imateriální (srov. obrat „se musí zdržet všeho, čím by ... obtěžoval jiného“), tedy imisí může být za určitých okolností i obtěžování pohledem.

Aby bylo možno obtěžování pohledem považovat za imisi, muselo by jít o mimořádnou situaci, při které by bylo soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti; zpravidla by šlo o případy, kdy vlastnické právo by bylo zneužíváno k nahlížení do sousední nemovitosti za účelem narušování soukromí sousedů anebo by došlo ke stavební změně, umožňující nahlížení do dosud uzavřených prostor, přičemž tuto změnu by neodůvodňovaly oprávněné zájmy toho, kdo změnu provedl. Uvedené pravidlo musí tím spíše platit pro fotografování a filmování osob; v takovém případě jde totiž v jistém smyslu o „obtěžování pohledem“, umocněné tím, že tento pohled je zachycen technickými prostředky. Lze proto konstatovat, že je-li fotografováním nebo pořizováním jiného obrazového záznamu soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele nemovitosti, jde o imisi ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák.

Ochrany proti takovým imisím se lze domáhat vedle žaloby na zdržení se takového jednání i žalobou na ochranu osobnosti.