čtvrtek 7. března 2013

Právo akcionáře na informace na valné hromadě společnosti

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.3.2012, sp. zn. 29 Cdo 1592/2011

Akcionář společnosti napadal usnesení valné hromady společnosti, kterým byla schválena účetní závěrka, přestože mu představenstvo na valné hromadě neposkytlo jím požadovanou informaci důležitou pro hlasování o tomto bodu a poskytlo mu jí až ex post po konání valné hromady.

Akcionář poté u soudu napadl usnesení valné hromady s tím, že byla porušena jeho práva akcionáře uvedená v § 180 odst. 1 obchodního zákoníku. Spor se dostal před Nejvyšší soud a ten zrušil rozhodnutí nižších soudů, které žalobu akcionáře zamítly.

Nejvyšší soud odůvodnil svoje rozhodnutí tak, že podle § 180 odst. 1 obchodního zákoníku je akcionář oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Z uvedeného plyne, že požaduje-li akcionář na valné hromadě jen ta vysvětlení, na která mu dává zákon právo, tj. vysvětlení potřebná pro posouzení předmětu jednání valné hromady, je představenstvo povinno mu potřebná vysvětlení poskytnout na valné hromadě. S takovými požadavky totiž představenstvo, kterému je program valné hromady znám, musí počítat a jeho povinností je se na takové případné dotazy připravit, popřípadě zajistit účast osob, které disponují informacemi potřebným pro zodpovězení oprávněných dotazů. Je pak věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého dotazu vzneseného na valné hromadě, zda jde o dotaz, na jehož zodpovězení má akcionář právo, tj. o dotaz, jehož zodpovězení je potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady. Je-li tomu tak, nemůže představenstvo odkázat akcionáře na následné zodpovězení jeho dotazu.

Žádné komentáře:

Okomentovat