čtvrtek 14. února 2013

Zatížení pozemku, na kterém se nachází bytový dům

Nejvyšší soud řešil otázku, zda lze zřídit smlouvou věcné břemeno na pozemku, který je na základě prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek v budově a jejích společných částí spjat s budovou (bytovým domem) a s vymezenými bytovými jednotkami, aniž by došlo současně k zatížení bytových jednotek samotných.

Nejvyšší soud porovnal povahu institutu věcného břemena s vlastnickým právem. Uvedl, že v zájmu toho, aby byl "vlastnický celek" (vlastnické právo k jednotce, spoluvlastnické právo ke společným částem budovy a spoluvlastnické právo k souvisejícímu pozemku) zachován, zákon o vlastnicví bytů umožňuje převod jen tohoto "vlastnického celku" (a samostatný převod jednotlivých "vlastnictví" je zakázán), neboť nositelem vlastnického práva k jednotce, spoluvlastnického práva ke společným částem budovy a spoluvlastnického práva k souvisejícímu pozemku nemohou být odlišné subjekty. Obdobně to platí pro instituty, jejichž možným právním následkem je převod tohoto vlastnického celku, jako jsou například právní prostředky zajištění závazku (zástavní právo nebo zajišťovací převod vlastnického práva) nebo předkupní práva.

Nejvyšší soud však uzavírá, že věcná břemena pouze omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. V případě, že pozemek, jehož vlastnictví je spojeno s vlastnictvím bytových jednotek, bude zatížen věcným břemenem, není spojen s výkonem práva odpovídajícího věcnému břemeni nárok na převod vlastnictví zatížené věci, v důsledku kterého by mohlo přejít na jiného jen samotné spoluvlastnictví pozemku. Uzavření takové smlouvy je tedy podle Nejvyššího soudu možné. V opačném případě by totiž vedlo k absurdním závěrům, kdy by například věcné břemeno parkování osobního automobilu bylo zřizováno současně nejen k pozemku, ale i k jednotkám a společným částem budovy (bytového domu).

Žádné komentáře:

Okomentovat